V chudém kraji horalé nemohli chovat koně, po horách ani nevedly sjízdné cesty, proto po staletí používali k dopravu nákladů saně rohačky a především dřevěné krosny na zádech nosičů, kterými se stávali muži i ženy.
Nejznámější dynastií krkonošských nosičů je rod Hoferů z Velké Úpy, který se nosičskému řemeslu věnoval sto let. Hoferovi dodnes bydlí v chalupě na Portáškách nad Velkou Úpou přímo na hlavní trase vynášek na Sněžku, v jejíž blízkosti žila většina nosičů. Ti se šest dnů v týdnu vydávali ze svých domovů na vrchol Sněžky.
Pradědeček Helmuta Hofera už v roce 1868 nosil materiál na stavbu České boudy. On se svým prvním nákladem na Sněžku vyrazil v pouhých šesti letech. Nesl šestikilový poštovní balíček a otec mu na něj vyrobil speciální malou krosničku.
Ve Velké Úpě vznikla Cesta horských nosičů, kde mohou turisté stoupat po obnovené původní trase, kudy sto let vynášeli nosiči náklady na Sněžku. Je vybavena informačními panely, odpočivadly včetně zvýšených podpěr pro položení krosny na zádech nosičů.
Turisté si totiž mohou vypůjčit ve Velké Úpě v Hospodě horských nosičů pravou krkonošskou dřevěnou krosnu, upevnit si na ni svůj ruksak nebo náklad a vystoupat po sedmikilometrové trase na vrchol Sněžky.
